Obec Unčovice

Vážení a milí spoluobčané,
v dubnu roku 1998 jste obdrželi první číslo unčovického listu. Po uplynutí 15 let dostáváte číslo poslední. Vše má svůj začátek a konec. Děkuji  vám za vaše podněty a připomínky a snad jste byli povětšinou spokojeni. Opouštím toto svoje dítě v pubertálním věku neboť nejsem bohužel schopen se mu nadále věnovat. Bude-li potřeba sdělit vám nějaké důležité věci, najdu si způsob. Sledujte, prosím, více naše webové stránky www.uncovice.info . Přeji vám všem štastné a veselé vánoce, hodně zdraví a pohody po celý příští rok. Netrapte se zbytečnostmi a soustřeďte se sami na sebe a na vaše nejbližší.

SHRNUTÍ ROKŮ 2011- 2013

Jako předseda místního osadního výboru si dovolím shrnutí posledních tří let. Zkrácenou verzi naleznete i na našich webovkách a tato prezentace byla předložena  i na prosincové schůzi se členy rady města Litovel. Co se nám za poslední tři roky povedlo? Upřímně , není toho zrovna málo. Heslovitě – oprava většiny chodníků, výměna všech dopravních značek a doplnění nových, včetně zrcadel, dochází k pravidelnému měření rychlosti v obci, je částečně upravena náves, došlo k vybrání toku ve směru na Rozvadovice, zbavili jsme se kontejnerů na návsi a máme další nová stanoviště, nová cyklostezka do Rozvadovic, nově vybudované autobusové zálivy, nové dětské hřiště, zastřešené posezení na hřišti, zpracován projekt rekonstrukce areálu a sokolovny, rekonstrukce kiosku, ochranné sítě na fotbalovém hřišti, výměna oken a oprava dveří sokolovny, částečná rekonstrukce šaten, vybavení kuchyňky a kiosku, lakování parket na sále sokolovny, rekonstrukce sklepů, oprava místního rozhlasu a ještě spousta dalších drobností. Jsou samozřejmě i věci, které nás trápí. Podle mne největšími problémy jsou špatné cesty a chátrající budova Selika. Zatímco první problém se zřejmě vyřeší po vybudování kanalizace, která by měla být zahájena již přiští rok (proběhne veřejná schůze), budova Selika je, zdá se, neřešitelný problém, vzhledem k chování stávajících majitelek. Trápí nás i dešťová kanalizace na rybníku a nehezký stav terasy u sokolovny (máme žádost na její rekonstrukci v roce příštím). Tolik tedy k dosavadní činnosti a plánům na rok příští.

1.  Sobota 25. ledna FARNÍ PLES  na Střeni. Hraje skupina Halogen a Nákelanka. Odjezd autobusu z Unčovic – 18.45. u kapličky.
2.  Pátek 31. ledna Myslivecký ples Unčovice
3.  Sobota 15. února Maškarní ples Sokol Unčovice



Pojďme se však ještě chvilku věnovat vánocům. Připomeňme si co přesně jednotlivé dny znamenají. Nezapomeňte , že na štědrý den začnou od 16 hodin naši staří známí troubit koledy. Zahajují jako vždy v hlavní ulici a potom postupují dál do obce.

1.  Štědrý den 

24. prosinec  patří k významným dnům v roce. Naši předkové mu připisovali zvláštní moc, a proto se v tento den udržovala řada zvyků a magických úkonů, které měly zajistit především bohatou úrodu, dobrou užitkovost domácích zvířat a také zdraví a štěstí rodiny. Štědrý den, resp. Štědrý večer je u nás znám již od čtrnáctého století a, jak název napovídá, je spojen s obdarováváním.
S východem první hvězdy se usedalo ke štědrovečerní večeři. Podle tradice se mělo na stole objevit „devatero jídel“ od všeho, co se v roce urodilo. Mnohým jídlům se přisuzoval magický význam. Na stole nesměly chybět chléb, vánočka, česnek a cibule. Na začátku hostiny se podávala vánoční oplatka s medem. Polévka bývala hrachová nebo čočková. Jako hlavní jídlo se dělával kroupový nákyp s houbami, v Podkrkonoší známý jako „hubník“, ve středních a jižních Čechách jako „Černý kuba“. Dále si lidé pochutnávali na sušeném domácím ovoci – křížalách, sušených hruškách, švestkách a rozinkách: rozvařeným s kořením se říkalo „muzika“. Součástí večeře byla také čerstvá jablíčka a ořechy. Na závěr se podával čaj nebo punč s pečivem, tzn. s vánočkou, jinde se závinem a postupem času též s cukrovím. Je přirozené, že sváteční jídelníček měl řadu krajových a místních variant.

2.  Boží hod vánoční – 25. prosinec.

Dříve byl Boží hod velmi důležitým svátkem. V kostelích se sloužila božíhodová vánoční mše, na které bylo vždy plno. Ve vinařských krajích sledovali věřící oknem pronikající sluneční paprsky. Když ozářily kázajícího faráře, bylo to neklamné znamení, že bude hojná úroda hroznů. Na Boží hod se nesmělo pracovat, ani se nezametala světnice a nestlala lůžka, aby se tak významný den neposkvrnil prací. Nechodilo se na žádné návštěvy a celý den se trávil pouze v rodinném kruhu a věnoval se odpočinku a rozjímání. Klidem a pohodou završoval důstojnou část Vánoc.  I dnes je tento den uznávaným svátkem. Nikde se nepracuje - naopak, tento den je ve znamení odpočinku a klidu v kruhu rodinném.  Na Boží hod se obvykle podává typicky český pokrm - pečená husa, kachna, nebo krůta se zelím a knedlíky. O božíhodové mši, zvané také „hrubá“ bývalo v kostele plno. I dnes bývá zvykem v tento den zajít do některého z kostelů, ve kterých jsou již od Štědrého dne vystaveny jesličky. Některé jsou opravdu neobvyklé a stojí za naši pozornost.
3.  Svatý Štěpán – 26. prosinec. V lidové tradici měl velký význam druhý svátek vánoční, obecně zvaný „koleda“. Byl to den uvolnění, veselí, návštěv, přání a zpívání – koledování. Je zasvěcený svatému Štěpánovi. S přáním chodili obecní zaměstnanci, hlavně pastýř, k jehož obchůzce patřilo vytrubování u každé chalupy. Po koledě chodili děti i dospělí, ale především chudí lidé. Jak uvádějí prameny, chudé rodiny si koledou zabezpečily živobytí na několik zimních týdnů, protože o Vánocích bylo zvykem každého podarovat. Pro koledníky se pekly zvláštní větší koláče, ale dostávali rovněž vánočky, jablíčka, ořechy a později i peníze. Zpívané koledy doprovázely snadno přenosné hudební nástroje – housle, harfička, dudy, cimbálek a také speciální, spíše rytmický nástroj zvaný „hukál“ nebo „fanfrnoch“. Koledou se uzavíral veselý čas Vánoc.


Úplně na závěr si připomeňme vánoční pranostiky, které vycházely z konkrétních zkušeností mnoha generací, předávaných z rodičů na děti.
- Na Adama a Evu (24.12.) čekejte oblevu.
- Je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, bude rok úrodný.
- Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží.
- Mráz na Boží narození(25.12.) – zima se udrží bez proměny.
- Když na Boží hod prší, sucho úrodu poruší.
- Na Boží narození o bleší převalení.
- Na Boží narození o komáří zívnutí.
- Jak na Nový rok, tak po celý rok.
- Na Nový rok o slepičí krok.
- Na Tři krále mrzne stále.
- Je-li na tři krále jasno, zadaří se pšenice.
- Když čas před vánocemi až do Tří králů (6.1.) mlhavý a tmavý jest, následují na to nemoci.
- Jak vánoce obalí stromy sněhem, tak posype je jaro květem.
- Zelené vánoce – bílé velikonoce.
- Jasné vánoce – hojnost vína i ovoce.
- O vánocích obloha čistá a hvězdná, bude úrodný rok.
- Lepší vánoce třeskuté než tekuté.
- Pak-li na Štěpána (26.12.) silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.
- Když na Štěpána větrové uhodí, příští rok špatně se urodí.
- Jaký prosinec, takové jaro.
- Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu.
- Po studeném prosinci bývá úrodný rok.
- Vánoce na ledě – Velikonoce na blátě.
To je ode mne vše.  Vlastně ne. Na opravdu úplný závěr mám pro vás jednu radu. Říkejte si každý den, třeba i několikrát tyto dvě věty: Právě dnes jsem se zbavil zloby. Právě dnes jsem se zbavil starostí.  Přeji vám, ať se vám to povede nejen o vánocích, ale po každý den vašeho života.