Obec Unčovice

Vážení a milí spoluobčané,

opět se blíží vánoční svátky a konec dalšího roku. V tomto čísle se chci věnovat jen těmto krásným dnům a připomenout tradice a zvyky na které bychom neměli v dnešní uspěchané době zapomenout. Měli bychom zvolnit, zapomenout alespoň na pár dnů na běžné starosti, sosustředit se více na sebe a své nejbližší, meditovat a věnovat se více duchovnu než materiálovým záležitostem. Přeji vám všem jen to dobré, radost, pohodu a odpočinek a v novém roce hodně sil do boje s každodenní byrokracií či lidskou hloupostí, ale hlavně pevné zdraví  a hodně lásky.

ZLATÉ PRASÁTKO

Zlaté prasátko se podle tradic zjevuje za odměnu o Štědrém večeru těm, kdo se po celý den až do východu první večerní hvězdy postí. Tento zvyk patří k těm nejtajemnějším a dodnes není tato vánoční tradice zcela objasněna. Prase však bylo v předkřesťanských dobách symbolem slunce a o zimním slunovratu, na který připadají křesťanské Vánoce, se sluneční kotouč ujímá vlády a noci se pomalu zkracují. Protože půst o Štědrém dni se dříve nebral na lehkou váhu, pomáhaly prasátku hlídat děti i méně laskavé vánoční bytosti. Dohlížel na ně "svatý šprech", který by prý nezaváhal nezbedovi provrtat bříško, aby se přesvědčil na vlastní oči, že je skutečně prázdné.

ROZKRAJOVÁNÍ JABLEK

U štědrovečerní večeře se při této věštbě určovalo, jak to bude se zdravím jednotlivých členů rodiny v nadcházejícím roce. Každý si rozkrojil svoje jablko. Pokud se po rozkrojení objevila hvězdička, znamenalo to, že dotyčný bude celý příští rok zdravý. Objevil-li se křížek, nevěstilo to nic dobrého. Po večeři se nožem přepůlí jablko kolmo ke stopce. Pokud jádra vypadají jako pěticípá hvězda, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Pokud mají tvar kříže nebo čtyřcípé hvězdy, pak někdo z přítomných těžce onemocní nebo zemře.

POUŠTĚNÍ OŘECHOVÝCH LODIČEK

Tento zvyk ocení spíše mladší děti. Je to tajemný, ale především krásný zvyk a také ukrácení chvíle při čekání na Ježíška. Do půlek vlašských ořechů nakapeme vosk a připevníme tak do nich malou svíčku. Každý z rodiny dostane jednu takovouto lodičku, kterou následně pouštíme v kbelíku nebo umyvadle. Pokud naše lodička zůstává u břehu, říká se, že nás v příštím roce nečeká žádná výraznější změna. Pokud lodička pluje bok po boku s jinou, čeká nás údajně tolerance, láska od toho druhého nebo někdo nový v životě. Pokud pluje lodička spolu s ostatními, symbolizuje to vzájemnou úctu a semknutost. Když se loďka potopí, nevěstí to nic dobrého.  

JMELÍ - vánoční tradice a zvyky

Zatímco zdobení vánočního stromku je vánoční tradice relativně mladá, zvyk rozvěšovat o Vánocích jmelí má kořeny mnohem starší. Už keltští druidové mu přičítali léčivé a kouzelné vlastnosti. A v dalších obdobích pak bylo považováno za rostlinu pomáhající proti bleskům, nemoci a čarodějné moci. Jmelí platí také za rostlinu lásky. Políbíte-li se s milovanou osobou pod jmelím, přinese to vaší lásce štěstí a plodnost.

VÁNOČNÍ KOLEDY

Pravděpodobně nejslavnější vánoční písní je skladba Tichá noc, o jejíž rozšířenosti svědčí fakt, že se na Štědrý večer zpívá přibližně ve 230 jazycích. Svou premiéru měla v roce 1818 v salzburském Oberndorfu; autorem textu byl místní farář Josef Mohr, nápěv složil Franz Xaver Gruber.

PŮST

Na Štědrý den se držel až do večeře přísný půst. Ti, kteří ho zachovali, měli vidět zlaté prasátko. Ke společné večeři se pak zasedlo poté, co vyšla první hvězda.

HÁZENÍ STŘEVÍCE

Svobodné dívky házejí střevícem přes hlavu. Obrátí-li se patou ke dveřím, zůstanou doma. Obrátí-li se špičkou ke dveřím, provdají se a odejdou.

BARBORKA

Vložte do vázy tolik větviček (podle vánoční tradice by to měla být větev třešnová-barborka, kolik je členů rodiny. Na lísteček napíše každý člen nějaké přání a pověsí jej na větvičku (nebo si jen své přání a podobu své větvičky pamatujete). Komu větvička na štědrý den vykvete, tomu se přání splní.

ZVYKY ŠTĚDROVEČERNÍ VEČEŘE

 Ke společné večeři se zasedá, jakmile vyjde první hvězda. Pod talíře se na štědrovečerní večeři dávají kapří šupiny, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz. Připraví se jeden talíř navíc pro náhodného hosta. Po celou dobu slavnostní večeře nesmí nikdo vstávat. Jako první vstává hospodyně – maminka.

Tolik tedy nádherné vánoční zvyky. Doufám, že alespoň některé z nich se ve vašich rodinách stále dodržují a že nikdy nezaniknou. A nyní jen stručně co znamenají jednotlivé sváteční dny.

ŠTĚDRÝ DEN – naši předkové mu připisovali zvláštní moc, a proto se v tento den udržovala řada zvyků a magických úkonů, které měly zajistit především bohatou úrodu, dobrou užitkovost domácích zvířat a také zdraví a štěstí rodiny.

BOŽÍ HOD – velmi důležitý svátek. V kostelích se sloužila božíhodová vánoční mše. Nesmělo se pracovat, ani se nestlala lůžka, aby se tak významný den neposkvrnil prací. Nechodilo se na návštěvy a celý den se trávil v rodinném kruhu. Den se věnoval odpočinku a rozjímání.

SVATÝ ŠTĚPÁN – den uvolnění, veselí, návštěv, přání a zpívání – koledování. Pro koledníky se pekly koláče, ale dostávali i vánočky, jablíčka, ořechy a později i peníze. Koledou se uzavíral veselý čas Vánoc.

TŘI KRÁLOVÉ – v tento den se slaví zjevení Ježíše. Je téměř totožný se svátkem narození Páně neboli Štědrým dnem. Mládež obcházela s nejslavnější koledou a malým přenosným betlémem chalupy. Chlapci chodili po trojicách, oblečeni v bílých řízách, s papírovými korunami a s kometou na tyči. Na dveře psali svěcenou křídou K+M+B. Jsou to iniciály biblických mudrců Kašpara, Melichara a Baltazara, jež měly dům chránit od všeho zlého. Podle jiných pramenů šlo o požehnání „Christus mansionem benedicat“, tzn. Kristus ať požehná dobytek. K iniciálám připsali příslušný letopočet. Tímto svátkem končí čas Vánoc, čas kouzla, pokoje a míru.

INFO:

V současné době se dokončují nové webové stránky obce.  Koukněte se na adresu www.uncovice.info Budu vděčný za jakékoli připomínky, příspěvky, fotografie apod.

Věnujme, prosím, tichou vzpomínku panu Jaromíru Balcárkovi, který nás opustil dne 16.11. ve věku 48 let a paní Jarmile Hubáčkové, která nás opustila dne 27.11. ve věku 64 let.